Cesta je vepředu

0
150

Každému z nás se stalo něco, co mělo dopad na náš budoucí život. Nezáleží ani tak moc na tom, zda jsme si problém vytvořili sami na základě předchozího chování, nebo nám nepříjemnosti způsobil někdo druhý. Výsledek je stejný, co se stalo, nejde odestát a my budeme přinuceni nést důsledky. Je však na nás, z jakého směru se nastalému problému postavíme.

Mozek věří představám

Ať už se stalo cokoliv, nejprve to bude bolet. My bychom si však měli uvědomit, že když budeme nad problémem od rána do večera přemýšlet a scénky si pořád přehrávat v hlavě, nepříjemné pocity a smutek bude stále s námi. Mozek je nastaven na tu úroveň, že věří představám. Jestliže nás někdo rozčílil nebo nám velmi ublížil, tím, že nad ním přemýšlíme a všem dokola znova a znova odvyprávíme, co se stalo a z jakého důvodu jsme smutní, myšlenek se nebudeme moci zbavit. Je samozřejmé, že se z problému vypovídáme nejbližším lidem, rodině, přátelům, partnerovi, mělo by ale platit jakési pravidlo dvakrát a dost. Člověku, který se s vámi vydá na kávu či na večírek opravdu nebude příjemné, když uslyší tu samou historku několikrát dokola a časem ho to přestane bavit. Nechce totiž strávit večer v přítomnosti vašeho bývalého partnera, například. Konec konců, vy také ne.

Zaměstnejte se

Ne nadarmo se říká, že lidé, kteří nemají co dělat, mnoho přemýšlí. Začněte proto objevovat činnosti, kterými byste mohli zaměstnat ať už vaše tělo. Nebo váš mozek. Při sportu bude vaše tělo vylučovat serotonin, hormon štěstí a vás obklopí naprosto jiná aura. Navíc se budete těšit z hezčí postavy. Můžete si najít nové koníčky, které zabaví vaši mysl a odvedou pozornost od neustálého navracení se zpět do minulosti, klidně třeba šití, pletení, háčkování, fantazii se meze nekladou.

Přestaňte žít v minulosti

Minulost je důležitá, učí nás totiž, co jsme v životě udělali dobře a co naopak špatně. Minulost však neslouží k tomu, abychom v ní delší dobu setrvávali. Podívejte se například na historii každé země. Dříve se válčilo a každá válka měla příčinu, myslíte, že v dnešní době jdou země důvodům, které zapříčinily válku naproti, nebo se jim snaží vyhýbat? Stejně tak technologie za sebou zanechaly minulost. Nestydí se za ni, byly zastaralé, posunuly se dopředu a ještě se mnoho posunou. A stejně tak bychom měli fungovat my. Minulost by nám měla sloužit k tomu, abychom se do ní ohlíželi. Abychom si mohli připomenout, co například v minulém vztahu zapříčinil nedostatek komunikace. Pravděpodobně to bylo ukončení vztahu. Minulost nás učí, že je důležité budovat větší stoly, máme-li dostatek a ne vyšší zdi. Stejně tak se nám snaží ukazovat, že bychom měli pálit mosty. Které nikam nevedou.

V životě vás potká ještě mnoho nepříjemných situací, je však nutné vidět v nich i to pozitivní. Je důležité uvědomit si, že tyto nepříjemné chvíle, kterými jsme kdysi prošli, z nás udělaly a v budoucnu udělají silnějšího člověka. Přesto, že jsou tyto životní zkoušky náročné, nikdo úspěšný nepřišel k úspěchu jednoduše. Ve všem je třeba vidět i to pozitivní. Posunujme se dopředu a těšme na lepší zítřky které přijdou.

Proč je důležitá samota

Mnoho lidí, když se mluví o samotě, přemýšlí o samotě v tom slova smyslu, že žijete bez partnera. O tom však tento článek není. Je o uvědomění si toho, jak moc je v životě důležité být schopen trávit čas sám se sebou. Cílem není samota, cílem je naučit se samotu přijímat a ze začátku to možná trochu protrpět. Je však důležité uvědomit si, že pouze o samotě si můžeme urovnat myšlenky v hlavě.

Čas pro sebe je důležité najít si každý den, i kdyby to mělo být jen 15 minut. V tento čas bychom se měli snažit na nic nemyslet. Pokud to není v našich silách, přemýšlejme alespoň nad tím, kdo jsem a kým chci být. Není na škodu odpočívat na opuštěných místech, odjet. Je jedno, jestli se sami vydáme na dovolenou k moři nebo za dům do lesa.

Nezačínejme dříve, než skončíme

Čas na samotu je také důležitý v případě, kdy přecházíme ze vztahu do vztahu nebo z práce do práce. Po vztahové rovině je důležité uvědomit si, že zde může být ublíženo až čtyřem lidem. Představte si, že jste ve vztahu a potkáte někoho, s kým je vám nesmírně dobře, ten má ale také partnera. Je proto důležité nechat si čas na rozmyšlenou, uvědomit si, zda chceme opustit to, co máme pro někoho, koho jsme nedávno potkali. Jakmile si srovnáme myšlenky v hlavě, je důležité promluvit si o skutečnosti s potenciálním partnerem, popřípadě ho požádat o promyšlení si svého stanoviska. Je nutné urovnat si nastalé události v hlavě, odpustit tam, kde má byt odpuštěno a až následně jít vstříc novým začátkům.

Staré vztahy nás také učí tomu, přemýšlet o svém dosavadním životě a o tom, co chci do budoucna. V čem jsme ochotní ustupovat, v čem jsme schopní dělat kompromisy a přes jaká naše vnitřní pravidla zkrátka nejede vlak. To stejné platí v pracovní oblasti.

Proč je důležité odpuštění

Mnoho lidí v sobě nosí křivdu za to, co mu bylo uděláno a není schopen odpustit. Minimum lidí si však uvědomuje, že pokud nejsou schopni odpustit, ubližují tím především sami sobě.

Proč přijat samotu

Když se naučíme samotu přijat a občas se s ní naučíme žít, stane se nám tak trochu přítelkyní a za čas ji sami začneme vyhledávat. Nebude nás vrhat do nesprávných vztahů a do špatných rozhodnutí, protože se jí už nebudeme muset bát. Druhým důvodem je, že na to, abychom pochopili své vnitřní já, svoji autentičnost budeme vždycky sami a nikdo nám v tom nemůže pomoct. Když se utápíme v problémech, naše okolí nám může sdělovat naše názory a může se nám snažit poradit, ale vypořádat se s tím budeme muset vždy sami, protože nikdy jiný nemůže lépe pochopit, kdo jsme, kromě nás. Nikdo za nás naši vnitřní pravdu nenalezne. Je to mnohem jednodušší v případě, když jsme už dřív započali cestu v pochopení sebe samých.

V samotě jde tedy o sebepoznání a o sebenalezení. Každý z nás by měl vědět kdo je, odkud přišel a jaké okolnosti ho přivedly k tomu, proč je tím, kým je. Pokud na sobě v dnešní době nepracujeme, jsme projekcí druhých. Od dětství vnímáme vzorce, které nám byly vtloukány od dětství a pokud se nezastavíme, nemáme možnost vytvořit si vlastní pohled nejen na sebe, ale i na svět.

Přijměte se takové, jací jste. Teprve pak můžete bezpodmínečně milovat sebe a okolí. Dopusťte, aby se samota stala vaším občasným kamarádem.

Pozor na to, s kým se stýkáme
Všichni jsme někdy někde slyšeli, že se podobáme pěti lidem, se kterými nejvíce trávíme čas. Nemusí to být jen fyzický čas. Do těchto pěti lidí mohou být započítáváni také ti, jejichž knihy čteme, ale také ti, kterých sledujeme videa. Nejvíce to však platí na lidi, se kterými komunikujeme osobně. 
Proč to tak je?
Jestliže je okruh našich nejbližších lidí negativní, jsou neustále vzteklí, naštvaní na svět a na systém v něm, stáváme se také takovými. Náš mozek krmíme těmi stejnými tématy, ale ani nám to moc nebude vadit, protože se naladíme na jejich vlnu. Proto bychom si měli dávat pozor na toxické lidi, kteří na všem vidí jen to špatné. 

Přijímáte a dáváte?
Začněte přemýšlet nad tím, kdo vám, co v životě dává nebo bere. Zapomeňte však na hmotné dary. V případě, kdy vám bude někdo energii stále jen brát a vy budete jen dávat, nikdy nenastane rovnováha. Stejně tak si dejte pozor na to, zda vy nejste usurpátoři energie druhých. Energie se dá čerpat mnohými způsoby. Může to být čas strávený sám se sebou, mohou to být úspěchy na pracovišti, šťastná rodina a partnerství anebo vyrovnaná mysl. Jestliže jste nabytí pozitivní energií, jste schopni vysílat ji mezi ostatní. Není ale možné energii jenom dávat, Žádný člověk není natolik silný, aby krmil pozitivními myšlenkami celé širé okolí. Potřebuje také dobíjet baterky a pokud mu tuto službu nemá kdo nebo co poskytnout, může se stát, že jednoho dne takzvaně vyhoří. I to je důvod, proč byste se měli zamyslet nad tím, zda máte ve svém okolí přátele, známé či spolupracovníky, kteří jsou schopní dávat vám a vy jste schopni dávat jim.

Pryč s usurpátory


Někdy možná zjistíte, že některého člověka, který pro vás mohl být v životě důležitý, už ve svém životě nechcete. To se může stát z mnoha důvodů, je to naprosto přirozené. Všichni se měníme a nelze jednoznačně říct, zda k dobrému, nebo ke špatnému. Jestliže začneme podnikat a seznámíme se s naprosto novými lidmi, může se stát, že s bývalým kolegou z práce už si nebudeme mít co říct přesto, že jsme deset let sdíleli stejnou kancelář. Přestane nás zajímat Marie z ekonomického, kterou jsme spolu s kolegou dříve probírali a bylo to naše společné téma. V tuto chvíli už je pro nás nezajímavé a takové konverzace nás nudí. 
Stejně tak to funguje ve vztahu. Mohli jsme s někým strávit několik let, ale i v této oblasti se lidé mění. Ať už jsme my na straně opuštěných, nebo je na ní náš partner, neměli bychom mít nic za zlé ani sobě, ani jemu. Nastalo zkrátka jen uvědomění si, že už jednomu z nás, v lepším případě oběma, došlo, že spolu více nechceme trávit čas a potřebujeme se posunout dopředu. Nemusí být ani problém na straně komunikace. Možná se jen rozcházíme v názorech na život, což bývá častou příčinou rozchodů.

Pamatujme na to, že vždy máme možnost vybrat si, s kým chceme trávit čas. Nezapomínejme však na to, že každý člověk nás něco učí, ať už dobrého, nebo zlého. Zde je nutné myslet na sebelásku v tom slova smyslu, že je důležité mít rád všechny lidi, a to právě z toho důvodu, že nás něco učí. Je jen nutné rozpoznávat mezi těmi, které pustíme dovnitř a ty, od kterých je nutné jít dál. Nevíte, jak tyto dvě skupiny lidí rozpoznat? Velmi jednoduše. Stačí si uvědomit, s jakou náladou dotyčného od dotyčného odcházíme, zkusme se ale někdy také zeptat na to, s jakou náladou od nás odchází ostatní.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno