Syndrom spánkové apnoe

Jaké jsou příznaky syndromu spánkové apnoe

Syndrom spánkové apnoe se projevuje opakovanými krátkodobými zástavami dýchání během spánku, které si postižený člověk sám často vůbec neuvědomuje. Typickým doprovodným příznakem je hlasité, nepravidelné chrápání přerušované chvílemi ticha, po kterých následuje hlasité zalapání po dechu nebo prudké nadechnutí.

Kromě nočních příznaků, které si obvykle všimne až partner nebo partnerka, se spánková apnoe projevuje i přes den. Lidé s neléčenou apnoe se často budí unavení i po zdánlivě dostatečně dlouhém spánku, přes den bojují s ospalostí, sníženou koncentrací a podrážděností. Časté jsou i ranní bolesti hlavy a sucho v ústech po probuzení.

Další příznaky, na které se vyplatí dát pozor

• Neklidný spánek s častým převalováním a probouzením
• Noční pocení bez zjevné příčiny
• Potřeba častěji vstávat v noci na toaletu
• Ranní bolest hlavy nebo pocit sucha v ústech
• Denní únava, ospalost a horší soustředění i po dostatečném počtu hodin spánku

Příznaky se u jednotlivých lidí liší intenzitou i frekvencí. Zatímco u někoho jde o občasné epizody, u jiných se zástavy dechu opakují mnohokrát za noc a výrazně narušují kvalitu spánku i celkovou výkonnost přes den.

Protože si člověk noční příznaky sám obvykle neuvědomí, bývá prvním, kdo si potíží všimne, právě partner nebo partnerka ve společné posteli. Pokud vám někdo blízký opakovaně říká, že jste v noci na chvíli přestali dýchat, nebo že vaše chrápání zní nepravidelně a přerušovaně, stojí za to tomu věnovat pozornost, i když sami žádnou únavu přes den nepociťujete.

Možné příčiny spánkové apnoe

Nejčastější formou je takzvaná obstrukční spánková apnoe, při které dochází k dočasnému zúžení nebo úplnému uzavření dýchacích cest v oblasti krku. Svaly v okolí hltanu se během spánku uvolní víc, než je obvyklé, a měkké tkáně dočasně zablokují průchod vzduchu.

Faktory, které riziko zvyšují

• Nadváha a obezita, kdy tuková tkáň v oblasti krku zužuje dýchací cesty
• Anatomické predispozice, jako je zvětšená patrová mandle nebo specifický tvar čelisti
• Spánek na zádech, při kterém jazyk snáze klesá směrem k hrtanu
• Užívání alkoholu nebo sedativ před spaním, které uvolňují svalstvo dýchacích cest
• Kouření, které dráždí a zanáší horní dýchací cesty
• Vyšší věk, se kterým klesá tonus svalstva v oblasti krku

Vzácnější je centrální spánková apnoe, při které nejde o mechanické zúžení dýchacích cest, ale o to, že mozek dočasně nevysílá signál k nádechu. Tato forma souvisí spíš s jinými zdravotními potížemi a bývá méně častá než obstrukční typ.

Spánková apnoe se často zhoršuje s přibývajícím věkem a nadváhou, u mužů se navíc vyskytuje častěji než u žen, i když ani ženy nejsou zcela mimo riziko, hlavně po přechodu.

Co pomáhá a jak si ulevit

U mírnějších forem spánkové apnoe může pomoct úprava životního stylu a spánkových návyků ještě předtím, než je potřeba sáhnout po přístrojové léčbě.

• Snížení tělesné hmotnosti, pokud je přítomná nadváha
• Spánek na boku místo na zádech, případně pomocí polštáře, který brání převalení na záda
• Omezení alkoholu a sedativ, hlavně v hodinách před spaním
• Pravidelný spánkový režim a dostatek spánku
• Odvykání kouření, které dráždí dýchací cesty

U výraznější spánkové apnoe bývá standardní léčbou takzvaná CPAP terapie. Přístroj na spánkovou apnoe pomocí masky nasazené na nos, případně na nos i ústa, vhání do dýchacích cest mírný přetlak vzduchu, který brání jejich zúžení nebo úplnému uzavření během spánku. Nastavení tlaku i typ masky na spánkovou apnoe se volí individuálně podle výsledků spánkového vyšetření a zvyklostí pacienta.

Zvyknout si na spaní s maskou chvíli trvá, řada lidí ale po počáteční adaptaci popisuje výrazné zlepšení kvality spánku i denní výkonnosti. Existují i alternativní pomůcky, jako jsou zubní dlahy posunující dolní čelist, nebo v některých případech chirurgické řešení, vhodnost konkrétní metody ale vždy posuzuje lékař podle typu a závažnosti potíží.

Pomoct může i polštář na spánkovou apnoe, který upravuje polohu hlavy a krku tak, aby se dýchací cesty méně zužovaly. Sám o sobě ale u výraznější apnoe obvykle nestačí a je vhodné ho kombinovat s dalšími doporučenými opatřeními, případně s přístrojovou léčbou.

Důležitou součástí úlevy je i pravidelnost. Nepravidelný spánkový režim, kdy člověk chodí spát a vstává pokaždé v jinou dobu, zhoršuje kvalitu spánku obecně a u lidí se sklonem ke spánkové apnoe může potíže dále prohlubovat. Vyplatí se proto dbát i na spánkovou hygienu jako takovou, tedy tmavou a dobře větranou ložnici, omezení modrého světla z obrazovek před spaním a přiměřenou teplotu v místnosti.

Kdy vyhledat lékaře

Občasné chrápání nebo jedna neklidná noc ještě nemusí znamenat spánkovou apnoe. Vyšetření spánkové apnoe má ale smysl zvážit, pokud se příznaky opakují a ovlivňují běžné fungování přes den.

• Partner nebo partnerka si všimne opakovaných zástav dechu během spánku
• Přetrvává silná denní únava a ospalost i po dostatečně dlouhém spánku
• Objevují se ranní bolesti hlavy nebo sucho v ústech po probuzení
• Chrápání je hlasité, nepravidelné a přerušované tichem
• Zhoršuje se schopnost soustředění, nálada nebo výkonnost v práci

Tento text neslouží jako náhrada lékařského vyšetření. Podezření na spánkovou apnoe je vhodné probrat s praktickým lékařem, který v případě potřeby doporučí specializované spánkové vyšetření a navrhne další postup, případně léčbu spánkové apnoe odpovídající závažnosti potíží. Neléčená spánková apnoe dlouhodobě zatěžuje organismus, proto se nevyplatí příznaky podceňovat ani odkládat návštěvu lékaře, hlavně pokud potíže ovlivňují kvalitu života nebo bezpečnost, například při řízení auta.

Kromě spánku má na celkové zdraví vliv i řada dalších faktorů, které se vyplatí sledovat společně – od vysokého tlaku, který s neléčenou apnoe často souvisí, přes vhodně zvolenou stravu, kde může pomoct i přehled o účincích třešní na zdraví, až po vitamin K2 a jeho roli v organismu. Sledovat se vyplatí i bolest zad, protože nekvalitní spánek a nevhodná poloha při spaní mohou přispívat i k potížím s pohybovým aparátem.

Štítek: Zdraví a péče