Spánková apnoe

Co je spánková apnoe a jak funguje

Spánková apnoe je porucha dýchání ve spánku, při které dochází k opakovaným krátkým zástavám dechu, obvykle trvajícím alespoň deset sekund. Tyto epizody se mohou za noc opakovat mnohokrát a tělo na ně reaguje krátkým probuzením, kterého si postižený často vůbec nevšimne, ale které narušuje kvalitu spánku.

Nejčastější formou je obstrukční spánková apnoe, kdy se během spánku uvolní svalstvo v oblasti hrdla natolik, že dojde k dočasnému zúžení nebo úplnému uzavření dýchacích cest. Typickým doprovodným projevem bývá hlasité a nepravidelné chrápání, přerušované chvílemi ticha, po kterých následuje hlasité zalapání po dechu.

Kromě obstrukce dýchacích cest hraje roli i to, jak tělo reaguje na opakované mikroprobuzení – i když si je člověk neuvědomuje, narušují přirozený cyklus spánkových fází, včetně hluboké regenerační fáze. Právě proto se lidé se spánkovou apnoí často budí unavení, i když prospali celou noc bez toho, aby si pamatovali, že se v noci vůbec probouzeli.

Hlavní typy spánkové apnoe a na co se hodí léčba

Spánková apnoe se dělí podle mechanismu vzniku, což ovlivňuje i to, jaký typ léčby se obvykle volí.

Typy spánkové apnoe

• Obstrukční spánková apnoe – nejčastější typ, způsobený fyzickým zúžením dýchacích cest
• Centrální spánková apnoe – vzácnější typ, kdy mozek dočasně nevysílá signál k dýchání
• Smíšená spánková apnoe – kombinace obou předchozích typů

Od spánkové apnoe je dobré odlišovat i jiné poruchy spánku, například spánkovou paralýzu, což je krátkodobá neschopnost pohybu při usínání nebo probouzení, která s dýcháním přímo nesouvisí a má jinou příčinu i řešení.

Rizikovými faktory spánkové apnoe jsou nadváha, zúžené dýchací cesty, kouření, konzumace alkoholu před spaním a spánek na zádech. Riziko roste i s věkem a bývá častější u mužů, i když se objevuje i u žen, zejména po menopauze.

Kromě zmíněných typů se popisuje i takzvaný syndrom horních dýchacích cest, mírnější varianta, při které ještě nedochází k úplné zástavě dechu, ale k jeho výraznému omezení. I tento stav stojí za prověření, protože se bez léčby může postupně zhoršovat.

Diagnóza samotného typu apnoe je důležitá i proto, že centrální forma se léčí odlišně od obstrukční – zatímco u obstrukční apnoe pomáhá mechanické udržení průchodnosti dýchacích cest, u centrální formy se řeší spíš základní onemocnění, které signál mozku k dýchání narušuje.

Jak spánkovou apnoe řešit v praxi

První krok bývá návštěva praktického lékaře, který v případě podezření doporučí vyšetření ve spánkové laboratoři. Tam se provádí takzvaná polysomnografie – noční sledování dýchání, okysličení krve, srdečního tepu a spánkových fází, na jehož základě lékař stanoví závažnost potíží.

Možnosti léčby podle závažnosti

• Úprava životního stylu – snížení hmotnosti, omezení alkoholu večer, spaní na boku místo na zádech
• Ústní pomůcky posouvající dolní čelist a jazyk dopředu u mírnějších forem
• Přetlakové dýchací přístroje (CPAP) u středně těžkých a těžkých případů
• V některých případech chirurgický zákrok, pokud je příčinou anatomická překážka

Spánková apnoe dlouhodobě zatěžuje srdce a cévy, protože opakované poklesy okysličení krve zvyšují nároky na organismus. Neléčená apnoe proto patří mezi faktory, které se dávají do souvislosti s rozvojem vysokého tlaku, a naopak, pokud řešíte vysoký tlak, který se nedaří dobře zvládat, stojí za to zmínit lékaři i kvalitu spánku.

Součástí péče bývá i podpora celkového metabolického zdraví, protože nadváha patří mezi hlavní rizikové faktory. Dostatek pohybu, vyvážená strava a pravidelný spánkový režim pomáhají nejen s apnoí samotnou, ale i s dalšími souvisejícími riziky, jako je zvýšený krevní tlak nebo únava přes den. Zajímavým doplňkem jídelníčku mohou být i vitamíny podporující celkovou regeneraci, podobně jako vitamín K2, který se řeší hlavně ve spojitosti se zdravím kostí, ale bývá součástí širších doporučení pro noční regeneraci organismu.

Vedle přístrojové léčby se v posledních letech čím dál víc mluví i o cílených cvičeních jazyka a svalů hrdla, takzvané myofunkční terapii, která u některých pacientů dokáže mírnit příznaky mírnější apnoe. Jde o doplňkovou metodu, ne o náhradu za doporučenou léčbu, a její vhodnost je vždy potřeba probrat s ošetřujícím lékařem.

Časté chyby a čemu se vyhnout u spánkové apnoe

Nejčastější chybou je podcenění příznaků – chrápání se bere jako běžná, i když nepříjemná, součást spánku, ne jako signál, který stojí za prověření. Druhou chybou je snaha řešit apnoi jen domácími prostředky bez konzultace s lékařem, zejména u těžších forem, kde samotná úprava životního stylu nestačí.

Na co si dát pozor

• Nepodceňujte denní únavu a ospalost, i když se vám zdá, že spíte dost hodin
• Nespoléhejte jen na volně dostupné pomůcky proti chrápání bez diagnózy
• Nezanedbávejte pravidelné užívání CPAP přístroje, pokud vám byl předepsán – nepravidelné používání snižuje jeho účinek
• Nepodceňujte konzumaci alkoholu a sedativ večer, uvolňují svalstvo hrdla a zhoršují potíže

Kvalitní spánek souvisí i s celkovým fyzickým stavem – únava a špatné dýchání ve spánku bývají spojené i s bolestmi pohybového aparátu, protože tělo se v noci nestihne pořádně zregenerovat. Pokud vás kromě únavy trápí i opakovaná bolest zad, může spolu obojí souviset a stojí za to to zmínit při vyšetření.

Pomoct může i drobná úprava večerní rutiny – lehčí večeře, méně kofeinu odpoledne a klidnější prostředí na spaní. Zajímavostí je, že přirozeným zdrojem melatoninu, hormonu regulujícího spánek, jsou i třešně, i když samy o sobě spánkovou apnoi neřeší, mohou být příjemným doplňkem večerního jídelníčku.

Poslední chybou bývá i to, že lidé s nasazenou léčbou po čase přestanou docházet na kontroly, protože se cítí lépe. Spánková apnoe se ale může s věkem nebo změnou hmotnosti měnit, proto se doporučuje pravidelné sledování u lékaře i po nastavení úspěšné léčby, ne jen na začátku.

Štítek: Inspirace a přehledy