Cukrovka

Jaké jsou příznaky cukrovky

Cukrovka, odborně diabetes mellitus, patří mezi nejrozšířenější civilizační onemocnění a projevuje se především příznaky spojenými s vysokou hladinou cukru v krvi. Mezi nejčastější patří nadměrná žízeň, časté močení, únava, rozmazané vidění nebo hubnutí bez zjevné příčiny. U cukrovky 2. typu bývají příznaky mírnější a rozvíjejí se postupně, takže si jich řada lidí dlouho nevšimne.

U cukrovky 1. typu naopak příznaky často nastupují rychleji a bývají výraznější, protože tělo přestává produkovat inzulin prakticky ze dne na den. Přesnou příčinu potíží ale vždy potvrdí jen laboratorní vyšetření, ne pouhé porovnání příznaků.

Mezi méně nápadné příznaky patří i časté infekce, pomalejší hojení ran nebo mravenčení a necitlivost v nohou, které signalizují dlouhodobě zvýšenou hladinu cukru v krvi. Tyto potíže se objevují spíš postupně a lidé je snadno přisuzují jiným příčinám, například stresu nebo únavě z práce. Právě proto se cukrovka 2. typu často odhalí až při běžném preventivním vyšetření krve, ne na základě toho, že by si člověk sám všiml jasných varovných signálů.

Možné příčiny cukrovky

Příčiny se liší podle typu onemocnění, i když u všech typů jde v jádru o poruchu v tom, jak tělo zpracovává glukózu, hlavní zdroj energie pro buňky.

• Cukrovka 1. typu — autoimunitní onemocnění, při kterém tělo ničí buňky slinivky produkující inzulin. Souvisí spíš s genetickou predispozicí než s životním stylem a nejčastěji se projeví v dětství nebo mladém věku.
• Cukrovka 2. typu — vzniká postupně, kdy tělo přestává na inzulin dostatečně reagovat. Roli hrají genetika, ale i faktory životního stylu, jako je nadváha nebo nedostatek pohybu.
• Těhotenská cukrovka — objevuje se v těhotenství kvůli hormonálním změnám, které ovlivňují citlivost těla na inzulin, a po porodu obvykle odezní, i když zvyšuje riziko cukrovky 2. typu v budoucnu.

U cukrovky 2. typu hraje roli i to, jak dlouhodobě tělo zvládá zpracovávat přísun cukru ze stravy — pokud slinivka musí dlouhodobě produkovat velké množství inzulinu, buňky na něj postupně méně reagují. Proto se prevence zaměřuje hlavně na udržení přiměřené váhy a pravidelný pohyb, které tuto citlivost zlepšují. U cukrovky 1. typu naopak prevence v tomto smyslu neexistuje, protože jde o autoimunitní proces, který se nedá životním stylem ovlivnit ani mu předejít.

Co pomáhá a jak si ulevit

Základem zvládání cukrovky je spolupráce s lékařem, který podle typu onemocnění a laboratorních hodnot nastaví léčbu a případně medikaci — svépomocné řešení bez odborného dohledu se u tohoto onemocnění nedoporučuje. Vedle toho hraje velkou roli i strava a pohyb, které pomáhají udržovat stabilnější hladinu cukru v krvi.

Co se doporučuje při dietě u cukrovky

• Jíst pravidelně a v podobných porcích, aby nedocházelo k výkyvům hladiny cukru
• Omezit rychlé cukry a dávat přednost potravinám s nižším glykemickým indexem
• Zařadit dostatek vlákniny, zeleniny a bílkovin
• Pravidelně se hýbat, protože pohyb zlepšuje citlivost těla na inzulin
• Sledovat pitný režim a omezit slazené nápoje
• Udržovat přiměřenou tělesnou hmotnost podle doporučení lékaře

Ohledně ovoce panuje řada mýtů, a to i přesto, že jde o téma, které lidi s cukrovkou trápí prakticky celoročně — otázky typu meloun a cukrovka, třešně a cukrovka nebo jahody a cukrovka řeší hodně lidí s touto diagnózou. Ovoce obecně do jídelníčku patří i při cukrovce, důležitá je spíš velikost porce a kombinace s jinými potravinami než úplné vyloučení. Konkrétní doporučení ohledně množství a typu ovoce je ale vždy lepší probrat s lékařem nebo nutričním terapeutem, protože se liší podle typu cukrovky a celkového stavu.

U cukrovky 1. typu je nedílnou součástí léčby podávání inzulinu, jehož dávkování lékař upravuje podle stravy, pohybu a naměřených hodnot. U cukrovky 2. typu se léčba obvykle začíná úpravou životního stylu a v případě potřeby doplňuje o léky, které pomáhají tělu lépe zpracovávat cukr. Přesný postup vždy určuje ošetřující lékař na základě konkrétní situace pacienta.

Kdy vyhledat lékaře

Lékaře je vhodné vyhledat při dlouhodobější žízni, častém močení, neobvyklé únavě nebo nevysvětlitelném úbytku hmotnosti — pokud se tyto příznaky objeví společně a přetrvávají delší dobu, bývají důvodem k vyšetření hladiny cukru v krvi. Cukrovka hodnoty, které signalizují onemocnění, se posuzují vždy podle laboratorního vyšetření a referenčních rozmezí, ne podle domácích odhadů, proto orientační měření glukometrem doma nikdy nenahrazuje odborné vyšetření, i když u už diagnostikované cukrovky je běžnou součástí sledování stavu podle doporučení lékaře.

Naléhavá je situace, kdy se k typickým příznakům přidá zmatenost, silná bolest břicha nebo dušnost — v takovém případě je namístě vyhledat lékařskou pomoc bez odkladu. Pravidelné preventivní prohlídky jsou zvlášť důležité u lidí s rodinnou anamnézou cukrovky nebo s nadváhou.

Stejně důležité je sledovat i to, jak se člověk s diagnostikovanou cukrovkou cítí dlouhodobě — opakující se výkyvy nálady, nevysvětlitelná únava nebo potíže se soustředěním mohou souviset s nestabilní hladinou cukru v krvi a stojí za probrání s lékařem i mimo pravidelné kontroly. Dlouhodobě neléčená nebo špatně kompenzovaná cukrovka totiž zvyšuje riziko komplikací na cévách, ledvinách nebo očích, proto se pravidelné sledování vyplatí i bez akutních potíží.

Cukrovka úzce souvisí i s dalšími civilizačními chorobami — přečtěte si, jak se řeší vysoký tlak, který se u cukrovky často objevuje současně, nebo jak strava ovlivňuje třeba bolest zad spojenou s nadváhou. Zajímavé je i to, jak třešně a zdraví souvisí obecně, nebo k čemu tělu slouží vitamin K2.

Štítek: Zdraví a péče