Bernský salašnický pes

Co je bernský salašnický pes a jak funguje jeho povaha

Bernský salašnický pes je velké švýcarské plemeno s výrazným trojbarevným zbarvením, které bylo původně vyšlechtěné jako pracovní pes na hospodářstvích ve švýcarských horách. Používal se k hlídání usedlostí, doprovodu dobytka i k tahu menších vozů, dnes je ale ceněný hlavně jako rodinný společník.

Povahově jde o psa klidného, přátelského a velmi vázaného na rodinu, který zpravidla dobře vychází i s dětmi a dalšími zvířaty v domácnosti. Vůči cizím lidem bývá spíš zdrženlivý, ne však agresivní, a potřebuje dostatek času, aby si na nové podněty zvykl.

Jde o plemeno s vysokou inteligencí a ochotou spolupracovat, výcvik proto zpravidla probíhá bez větších problémů, pokud probíhá formou pozitivní motivace. Bernský salašnický pes zároveň nesnáší dlouhodobou samotu a odloučení od rodiny prožívá hůř než některá jiná velká plemena, což je potřeba zohlednit už při rozhodování, jestli se tento pes hodí k danému způsobu života.

Zvláštností plemene je i to, jak silně reaguje na atmosféru v domácnosti — bernský salašnický pes bývá citlivý na napětí mezi lidmi nebo na časté změny v denním režimu a lépe prospívá v prostředí, kde má jasný a stabilní řád. Díky své mírné povaze se navíc často využívá i jako canisterapeutický pes, protože klidně a trpělivě snáší kontakt s cizími lidmi v řízeném prostředí, na rozdíl od běžného setkávání s neznámými lidmi na procházce, které mu zpočátku může trvat déle přivyknout.

Hlavní salašnická plemena a jejich rozdíly

Bernský salašnický pes patří do skupiny takzvaných švýcarských salašnických plemen, která mají společný původ, ale liší se velikostí i typem srsti.

• Bernský salašnický pes — největší z plemen s dlouhou srstí, typický trojbarevným zbarvením a klidnou, přátelskou povahou.
• Velký švýcarský salašnický pes — ještě mohutnější stavbou, s krátkou srstí, historicky používaný i jako tažný pes.
• Appenzellský salašnický pes — menší a temperamentnější plemeno, původně chované k hlídání a pohánění dobytka, potřebuje výrazně víc pohybu než bernský salašnický pes.
• Entlebušský salašnický pes — nejmenší ze čtyř salašnických plemen, čilý a pracovitý, vhodný spíš pro aktivnější majitele.

Rozdíly mezi jednotlivými plemeny nejsou jen ve velikosti, ale i v temperamentu — zatímco bernský salašnický pes bývá klidnější a vyrovnanější, appenzellský a entlebušský salašnický pes potřebují víc aktivity a mají silnější pracovní pud. Při výběru konkrétního plemene se proto vyplatí zvážit nejen vzhled, ale hlavně to, jaký způsob života pes bude vést.

Společné mají salašnická plemena i to, že historicky vznikla jako všestranní pomocníci na venkovských hospodářstvích — hlídala majetek, doprovázela dobytek a v případě velkého švýcarského salašnického psa i tahala menší povozy. I dnes, kdy se chovají hlavně jako společenští psi, jim v povaze zůstala silná vazba na rodinu a potřeba mít v životě jasnou roli a dostatek podnětů, ať už formou výcviku, procházek, nebo běžných domácích činností, do kterých se rádi zapojí.

Jak vybrat štěně a starat se o něj v praxi

Při výběru štěněte bernského salašnického psa se vyplatí navštívit chovatelskou stanici osobně, prohlédnout si podmínky, ve kterých štěňata vyrůstají, a poznat i rodiče štěněte, pokud je to možné. Zodpovědný chovatel by měl umět doložit zdravotní vyšetření rodičů, hlavně kyčlí a loktů, protože jde o plemeno náchylné k dysplazii těchto kloubů.

Co sledovat před koupí štěněte

• Zdravotní vyšetření rodičů a jejich temperament
• Podmínky, ve kterých štěňata vyrůstají, a jejich socializaci od narození
• Dostupnou dokumentaci k původu a zdravotnímu stavu štěněte
• Ochotu chovatele odpovídat na otázky a poskytovat podporu i po prodeji štěněte

V běžné péči potřebuje bernský salašnický pes pravidelné, ale klidnější venčení, protože jde o plemeno, které fyzicky roste poměrně dlouho a přetěžování kloubů v mládí mu může uškodit. Důležitá je i péče o dlouhou srst, kterou je třeba pravidelně česat, aby se netvořily zplstěné chuchvalce, hlavně v období línání.

Cena štěněte se u tohoto plemene liší podle původu, chovatelské stanice a toho, jestli má pes doložený rodokmen s papíry od uznané organizace. Nižší cena bez dokladů o původu a zdravotních vyšetřeních by měla být vždy důvodem k opatrnosti, protože právě u tohoto plemene je zdravotní historie rodičů klíčová pro předpoklad zdravého vývoje štěněte. Vyplatí se dát přednost chovateli, který nabídne i poradenství po převzetí štěněte, než jen rychlému prodeji bez dalšího kontaktu.

Časté chyby a jak se jim vyhnout

Nejčastější chybou bývá podcenění velikosti a nároků dospělého psa — bernský salašnický pes vyroste do výrazné hmotnosti a potřebuje dostatek prostoru jak doma, tak na zahradě. Pořízení tohoto plemene do malého bytu bez možnosti pravidelných delších procházek se dřív nebo později projeví na pohodě psa i majitele.

Další chybou je nedostatečná socializace v raném věku — i když je bernský salašnický pes povahově klidný, bez dostatku zkušeností s novými lidmi, zvířaty a prostředím může být vůči neznámým podnětům úzkostný. Socializace by měla probíhat postupně a pozitivně už od štěněte.

Chybou je i přetěžování kloubů intenzivním cvičením v období růstu, kdy ještě nejsou plně vyvinuté — dlouhé běhy, skákání nebo tahání těžkých předmětů se u mladého psa nedoporučují a mohou zvýšit riziko kloubních potíží v dospělosti. Vhodnější je krátké, ale pravidelné venčení a postupné zvyšování zátěže s věkem.

Podobně jako u jiných velkých plemen se vyplatí věnovat pozornost i výběru vhodné stravy a případně doplňků na podporu kloubů ve starším věku, protože právě klouby bývají u tohoto plemene nejcitlivější místo. Pokud vás zajímají další velká plemena psů a jejich specifika, přečtěte si i o ovčáckých psech, kteří mají podobně vysoké nároky na výchovu a socializaci. Zajímavé srovnání nabízí i článek o spokojeného psa v domácnosti, tedy výcvikovém systému bez vodítka, který se u poslušných a klidných plemen jako bernský salašnický pes dá dobře využít. Pokud v domácnosti žije vedle psa i kočka, hodí se přečíst i doporučení pro výběr granulí pro kočky, protože soužití různých druhů zvířat v domácnosti má svá vlastní pravidla. Souvislosti s dalšími plemeny nabízenými k prodeji přibližuje i článek o výběru kočky od chovatele, kde platí obdobné zásady jako u psů.

Štítek: Inspirace a přehledy